Táborový blog

Milí příznivci SUKI táboru,

někteří z vedoucích napsali o našem pobytu pár slov a my máme velkou radost, že se o ně s vámi můžeme podělit. Ještě než úplně skončí prázdniny, můžete se ještě na chvilku s námi vrátit do červencového týdne, který jsme si všichni moc užívali a zavzpomínat na léto.

GABČA

Nádherná chata ve velmi klidné lokalitě, obklopená travnatou plochou. Na té ploše se mohly využít různé aktivity a hry jak v hlavním programu, tak i ve volném čase.

Děti byly rozděleny do čtyř soutěžících skupin, každá skupina měla vlastní vlajku a pokřik. I přesto, že ve skupině byly různé věkové kategorie, tak spolupráce mezi nimi fungovala skvěle. Starší děti tolerovaly a podporovaly mladší a mladší se zas učily od těch starších.

Úplně nejvíc chválím:

• plný program, kde nuda neměla absolutně žádnou šanci!
• Šťastné výrazy spokojených dětí!
• Snídaně na pokoji se svými dětmi!
• Možnost se cítit jako „rodina“!
• Skvělý tým vedoucích a dětí!

ONDRA

Na velmi klidném a krásném místě, podhorského Špičáku na Šumavě,

jsem byl jako vedoucí součásti vůbec prvního letního tábora SUKI pro děti.

Musím se přiznat, že mé první myšlenky byly plné obav a nejistoty, jaké to všechno bude, a především, jak se vše zvládne. Přece jenom uhlídat téměř 30 dětí s kochleárními implantáty, to chce velkou dávku zodpovědnosti. Nakonec se ukázalo, že mé obavy byly úplně zbytečné a vychýlené na míle daleko od skutečnosti. Skutečnost byla totiž taková, že cely tábor byl naprosto

fantastický. Skvělý program, jehož drobné ned rychle přebila pohotová improvizace celého týmu vedoucích. Děti mezi sebou spolupracovaly na plné čáře a co víc, snažili se spolupracovat především také s námi. Celkově musím smeknout přede všemi, protože jsme táhli za jeden provaz a vytvořili jsme rodinné prostředí, ve kterém se musel každy z nás (vč. děti) cítit příjemně. Za to velké díky!

PAVEL

Někteří vedoucí si před táborem možná mysleli, že stráví krásný týden v přírodě aktivním odpočinkem. Rád bych vám objasnil, co to vlastně takový tábor, tábor SUKI, obnášel. Byly to dny, kdy jsme připravovali a vymýšleli hry, tvořili, dováděli, starali se, možná se i občas strachovali a hlavně si to užívali. Byly to dny strávené balením a nakupováním věcí na tábor ještě před tím, než samotný tábor začal. Pak zase balení táborových věcí i věcí našich dětiček.

Na tábor jsem přijel o něco později. Naštěstí nenastaly se žádné boje s klíšťaty ani úrazy (nehledě na pravěk, novověk, středověk nebo jiné nepřátele). Hrozně se mi líbily snídaně, kde táborové děti byly ve svém kutlochu s vedoucím. Také velkou poklonu dostává naše táborová zdravotnice, která byla vždy přítomna a na všechny případy připravená (klobouk dolů), co kdyby se nás po cestě na hru nebo na louce snažilo sežrat nějaké neznáme stvoření z minulosti. 🙂

V noci jsme se my vedoucí tak tak vyspali, ale stačilo nám to, abychom si s dětmi užili den naplno od rána až do večera. I když ke konci už některým vedoucím docházeli síly, nenechali se a užívali si tábor až do konce.

Z čehož plyne: I když to stálo tolik krve, slz i potu. 🙂 Stálo to za to a vždy bude, protože

úsměv táborového dítěte je ta nejlepší odměna. Děti byly bezvadné a krásně se s nimi

spolupracovalo, i když občas byl nějaký malý karambol v získávání bodů, objasňování hry a podobně. Prostě podle mě byly děti nějak zázračně sehrané a zapadly hravě do každého táborovém oddílu a vždy si mezi sebou pomohly.

Náš SUKI tábor, který se konal na Šumavě na Špičáku v bezvadném, velkém domečku (který jsme měli jen a jen pro sebe) vše dopadlo dobře. Se všemi vedoucími nám to krásně šlapalo, nedošlo k žádnému velkému nedorozumění (stačilo, že někdo řekl a ostatní to okomentovali, a pak jsme se na konci domluvili a nikdo nebyl proti).

Na závěr: Moc a moc se těším na příští rok, který budeme všichni společně předem připravovat a dáme do toho všechny síly. Budeme pečlivě připravovat program abychom se pak na místě nemuseli moc stresovat a mohli si to ještě víc užívat a věnovat všechnu naši pozornost našim dětičkám. Moc a moc děkuji hlavním vedoucím Báře a Maríně a také ostatním vedoucím.

BÁRA

Záměrně jsem se rozhodla napsat svůj článek s delším časovým odstupem, abych se vyhnula dojemným až sentimentálním komentářům. Přesto si neodpustím napsat, že tenhle tábor byl nejlepší věc, kterou jsem ve své dosavadní praxi s dětmi se sluchovým postižením udělala. Tábor není jen místo, kam rodiče odloží své děti přes prázdniny. Má mnohem větší význam a hlavně vliv na formování dětí. O to více, když se tam potkají děti a dospělí se stejnou odlišností. Atmosféru, která na táboře panovala lze jen velmi těžko vyjádřit slovy. Těsně před zahájením tábora, ve chvíli velkých obav, stresu a finálních příprav nám jedna maminka napsala: „… moc díky za realizaci, věřím, že děti vám vše vynahradí.“ V danou chvíli jsem tenhle komentář nedokázala dostatečně ocenit, ale od prvního dne na táboře mi tahle věta vyskakovala každý den v hlavě. Stálo to za to a stálo by to i za mnohem víc. Na posledním nástupu jsme se dětí zeptaly, jestli se jim na táboře líbilo. Stěží jsme s Marí zamačkávaly slzu, když všichni s nadšením v očích křičely „JOOOOO“. To, že děti byly na táboře spokojené, nebyla zdaleka zásluha jen moje a Maríny, ale hlavně všech dospělých a dospívajících, kteří celý týden všechnu svoji energii, nadšení, úsilí a péči věnovali dětem. To, že dáte dohromady 15 skvělých lidí, vždycky neznamená, že vznikne skvělý tým. Nám se povedlo nejen to, ale ještě mnohem více. Stejně jako v pokřiku jednoho z našich týmů: „Jeden za všechny, všichni za jednoho!“ jsme se na sebe mohli vzájemně spolehnout, ale hlavně si to společně užít! Děkuji všem přítomným za ten skvělý týden! A hlavně díky Maríně za to, že jsme do toho šly a společně to zvládly ☺Hurááá na SUKI jede na tábor podruhé 😊

MARÍNA

Byl to báječný týden, plný báječných lidí a ještě báječnějších dětí. I když jsme mnozí do role vedoucích a organizátorů vklouzli úplně poprvé, myslím, že výsledek v podobě týdne plného zážitků, byl naprosto úžasný. Drobná zakopnutí se sem tam objevila, ale věřím, že je do příště vypilujeme. Mám velkou radost, že se dětem tábor líbil, a za to jsem velmi vděčná všem dospělým, kteří celý týden sršeli nadšením, euforií a každý měl energie tak za tři. Mám velkou radost, že s těmito lidmi můžeme pro děti chystat další tábor. Už teď se moc těším.

KRISTÝNA

Zdravím,

v první řadě bych chtěla všem moc poděkovat, jak dětem, tak i všem vedoucím.  A hlavně Báře a Maríně, že se rozhodly tábor zorganizovat. Děkuju!

Jako dítě jsem již zažila plno táborů, nikdy nezapomenu na ten první, kdy jsem s brekem nastupovala do vlaku a vůbec jsem nechápala proč. Proč musím jet někam sama s cizími lidmi? Všechny tábory, které jsem zažila, byly bezvadný.

Proto jsem se rozhodla, že když už přišla tahle možnost, jet a zpestřit si léto. Tak ji využiju. Rozhodně toho nelituju. Myslím si, že první dny byly těžké pro všechny. Děti si zvykaly na nové lidi, na nové prostředí. Ale všichni jsme to zvládli. Věřím v to, že děti mají stejně jako já plno nezapomenutelných zážitků. Podle ohlasů dětí věřím, že se jim všechny soutěže a tvoření líbily. Největší ohlas za mě mělo stavění stroje času, kde jsem si uvědomila, jak jsou děti úžasné, že se za pouhý týden se naučily spolupracovat, komunikovat. Do svého stroje času promítlo každé dítko svou fantazii. A to pro mě jako pro vedoucího byl největší a nejkrásnější zážitek. Co bych ještě ráda podotkla je, že jsem moc ráda, že se opravdu na táboře sešla perfektní parta lidí. Myslím si, že za celý prosmátý týden mám prodloužený život minimálně o 5 let a břišní svalstvo posílené jako nikdy.

Ještě bych ráda s vámi sdílela jednu vzpomínku. A to, že během posledního dne vládl ve všech pokojích obrovský chaos. Všichni se balili a uklízeli. Ale i tak jsme se všichni před chatou zastavili a užili jsme si poslední chvíle v nádherné přírodě. Naprostá oáza klidu a balzám na duši. A když ke mně přišly některé děti se rozloučit a objaly mě a řekly, že se uvidíme příští rok. Tak jsem si řekla:“ Jo! Uvidíme.“

Takže ještě jednou všem díky. Byli jste skvělý!

LUKÁŠ

Místo pro tábor bylo velice pěkně zvolené. Nádherná chata umístěná na konci vesnice Špičák s okolím pro hry jako stvořeným. Nasazení vedoucích bylo úžasné. Stále se snažili děti navnadit a vtáhnout do her.  Rozdělení vedoucích k družinám a práce v jednotlivých pokojích byla skvěle naplánovaná a zorganizovaná. Největší strach jsem měl z různorodé skupiny dětí, která mě ale nadmíru mile překvapila. Děti si vždy našly někoho, s kým se bavily, hrály si a myslím, že celý tábor si užívaly, stejně tak jako i my ostatní.

MARKÉTA

Co mi dal Tábor SUKI 2017?

Tábor SUKI mi dal vše, s čím jsem tam jela. Chtěla jsem poznat nové lidi, kamarády, děti a zažít něco nového, na co budu dlouho vzpomínat. Nových zážitků jsem za celý týden měla tolik, že jsem měla pocit, že je nestíhám vstřebávat ☺. Každý den jsme se podívali do jiné doby, dozvěděli se nové informace a myslím, že formou hry jsme sobě oživili informace ze školy a dětem pomohly, aby si vše pamatovaly a jednou ve škole mohly říct “to znám, to jsem zažil na táboře“.

Přišlo mi fajn, že jsme u sebe celý týden měli Lukáše, „našeho inženýra“, který nám byl k ruce, když jsme potřebovali odbornou konzultaci ohledně implantátů. Zároveň byl i velkým přínosem dětem, kterým v krátkých a zajímavých přednáškách předal důležité informace.

A v neposlední řadě mi celý týden na táboře dal hodně lidí, které jsem ráda poznala a doufám, že zůstaneme dál kamarády a potkáme se nejpozději na příštím ročníku Táboru SUKI ☺

KATKA

Táborové téma bylo velmi dobře vybrané. Putování časem bylo smysluplné, děti se každý den pobavily, ale něco nového se taky naučily. Večer před spaním vždy s napětím očekávaly, do jaké doby je stroj času přenese a jaká postava je bude čekat zítra. I já sama jsem se na ranní nástup vždy velmi těšila. Jednotlivý vedoucí věrohodně ztvárnili svou dobovou postavu a podporovali dětskou fantazii. Děti odměňovaly vynaložené úsilí dospělých úsměvem a radostí. Do programu tábora byla také vhodně zařazena odborná část zprostředkovaná Lukášem Bauerem, která byla pro nás pro všechny přínosem.

Děkuji holkám Báře a Maríně, ale taky všem ostatním, že jsem mohla být součástí této povedené akce a prožít krásné chvíle v prostředí chaty Rebel a v jejím okolí. Tábor SUKI mi jako studentce speciální pedagogiky přinesl nejen cenné zkušenosti z oboru. Poznala jsem také partu schopných a vřelých lidí, kteří kolem sebe šíří energii a dobrou náladu.

LENKA

Ještě dlouho po skončení tábora jsem se v myšlenkách vracela a přemýšlela nad tím, jak moc úžasné to celé bylo. Organizace, prostory, lidi kolem mě a hlavně děti. Všechno to do sebe zapadalo a fungovalo. Byla jsem vděčná pořadatelkám (Báře a Maríně), že mi dali možnost se táboru zúčastnit. Chata byla pěkná dobře řešená, každý měl dostatek prostoru a  krásnou přírodou všude kolem sebe. Mile mě překvapil kolektiv vedoucích a inženýr na nastavování KI s rodinou. Většina z nás se viděla poprvé v životě a přes to jsme si rozuměli a dobře spolupracovali. Možná to v nás vyvolávaly ty úžasné děti, které si tábor užívaly a my ostatní díky nim také. Děti byly různého věku, z čehož jsem měla menší obavy. Bylo to však zbytečné. Dokázaly se mezi sebou bavit, hrát si a navzájem si pomáhat. Myslím si, že nejen děti, ale i my ostatní jsme si z tábora odvezli hezké zážitky a hlavně nové vědomosti a dovednosti.

 

Fotky z našeho putování naleznete zde.